středa 29. května 2013

Probuzení


Bráníš se ...
ale neubráníš.
Jak slabá jsi ve srovnání se mnou,
jak slabá jsi beze mne!
A ty to příliš dobře víš. - Tak už to vzdej.
Copak se tvé oči nezalévají slzami samoty -
         tak daleko ode mě,
         tak smutno beze mě!
A přitom stojíš tak blízko -
příliš blízko, abys mi odolala.
Jen jediný krůček... a rozplyneš se v mém náručí.
A ve věčném spojení se mnou
nalezneš to, po čem opravdu toužíš.
Jen dovol -
a jediným pohybem ti z čela setřu tíživé myšlenky
a do svých dlaní vezmu všechna tvá přání i obavy.
jen zavři oči a zhluboka se nadechni
a s každým slovem lásky,
které ti mé rty budou šeptat do ucha,
se naše spojení prohloubí.
Vyženu slabost z tvého těla a zaplavím je novou silou.
A každé slovo, které opravdu vyslechneš,
v tobě vzklíčí,
a každá kapka vody, kterou vsákneš,
dá zahradě tvé duše rozkvést nevídanou měrou.
To je ten pravý život -
a ten ti nabízím.
Výměnou za poztrácené dny
a bolestivé šlehy svědomí.
To je to probuzení z trýznivého snu,
ze spánku smrti.
Ještě spíš,
ale již se rychle rozednívá.

(foto: slunecno.cz)

Žádné komentáře:

Okomentovat