Svět

Věř víru života,
i když máš pocit, že tě vyvrací z kořenů -
možná tě právě vyzvedává k nebesům.
A ty se křečovitě tiskneš k pařezům a zmítáš se ve větru přízemních myšlenek.
Věř víru lásky, 
i když máš pocit, že se nad tebou voda navždy zavírá -
možná tě právě vpouští do svého království.
A ty se bojíš otevřít oči a pohlédnout skrze tu slanou záplavu
a neplavat proti proudu,
jen se jím nechat unášet
a nadnášet
v rytmu vln,
které narážejí do tvého těla a celé ho prostupují,
až se rozechvěje i chlopeň tvého srdce,
i nejpomíjivější myšlenka v tvé hlavě.
Poddej se té vibraci,
těm dotykům,
těm nárazům,
tomu hlubokému proniknutí
a naplň celou svou bytost tím oceánem zpívající lásky.
Vnímej její sladký zvuk,
teplý dech,
vzrušující pohyb
a dráždivé ticho.
A spirála života se točí dál
a tiskne tě
a svazuje řetězy železného zákona
a zraňuje
a konejší
a laská
a rozpaluje,
jako ten nejvěrnější milenec ponořený do svádivé hry.
Zdráháš se,
a přece tě kousek po kousku odhaluje,
tvou krásu,
i tvé chyby,
i to nejcitlivější, nejzranitelnější místo...
a ty je s důvěrou svěříš do jeho rukou.
Když se ho však budeš bát, zraníš ho.
Když ho nebudeš milovat, zarmoutíš ho.
A když od něj odejdeš,
ztratíš ho.
A tak když tě láskyplně kousne,
nebo pleskne přes ruku,
či když tě nechá vyzývavě žíznit,
aniž by dal tvým rtům, po čem touží,
nevyhýbej se žádné finese Jeho hry,
ani potěšení,
ani trýzni,
neboť bys nikdy neprožila ono vrcholné souznění.